Slovo převora

převor kláštera P. Augustin

"Čiň pokání a věř evangeliu", tato slova slyšíme každý rok, když na Popeleční středu přijímáme popelec jako vnější znamení toho, že si uvědomujeme, že jsme jen popel. Postní dobu nesmíme vnímat jako dobu jakéhosi duchovního "sebemrskačství", ale jako čas k tomu, abychom se trochu poctivěji podívali sami na sebe. Pokusili se uvolnit ten trám ve svém oku, abychom nesoudili druhé, ale byli si vědomi svých chyb a selhání. Křesťan není žádný nositel všech ctností, ale je-li poctivý sám k sobě, pak ví, že postní doba je čas milosti.

Tradice nám předává už po staletí tři duchovní postoje, které bychom v tyto dny měli zastávat, a to sebezápor, půst a štědrost. Každý den nám přináší možnost je naplňovat. V naší rajhradské farnosti se osvědčily ty papírové kasičky, do kterých můžeme odkládat svou "almužnu" a podpořit tak Charitu. My v klášteře pamatujeme na dary z naší společné pokladny na různé sociální projekty, máme zde Hospic sv. Josefa a soustu jiných podobných zařízení.

Sv. Benedikt doporučuje v postní době nabídnout Bohu něco navíc, kromě zbožných úkonů, na které jsme zvyklí. Naše komunita si vzala za své páteční pobožnosti Křížové cesty, modlíme se tak společně s farníky. Vypli jsme televizi a bratřím doporučuji se postit od internetu a mobilních telefonů. V dnešní době je velmi těžké si zachovat trochu kajícnosti, protože jsme obklopeni společností, která se vzdálila svým křesťanským kořenům.

Jinak v únoru naši bratři prožili týden společných duchovních cvičení spolu s břevnovskými spolubratry. Tak vždy jednou za rok prožíváme spolu s bratřími z Břevnova a Emauz týden společné modlitby a usebrání.

Nyní na jaře začíná spousta práce, jak v lese se sázením stromků, tak také na zahradě a na poli.

Pouštíme se do dalších oprav budov, které za vlády "lidu" dost zchátraly, a bude to ještě dlouho trvat, než bude vše opravené tak, aby to sloužilo všem. Předně je to kaple Panny Marie rajhradské, dále statické zajištění bývalého pivovaru, pokračování oprav průjezdu v prelatuře, malování chodeb a kapitulní kaple a spousta drobných oprav. Na zámečku v Lesním Hlubokém pracují v tyto dny tesaři a další část hospodářských budov dostává nové krovy a krytinu.

Zvláště nás tíží situace v lesním hospodářství, bude-li pokračovat sucho, tak nám bude škodit kůrovec, což je dnes problém, který se týká všech vlastníků lesa.

V tyto dny se radujeme z nově narozených jehňátek, což je znamení, že jaro je opravdu tady.

Snažíme se žít své všední dny jako příležitost, kterou nám Pán Bůh dává, práce, modlitba, život ve společenství s bratřími, žádné okázalé akce. Nepotřebujeme se zviditelňovat před lidmi, ale především před Bohem.

Nadále jsem také převorem pražských Emauz, kde žijí čtyři spolubratři, kteří se snaží modlit se a snaží se, aby byly zajištěny pravidelné bohoslužby. Nedostatek nových povolání je velmi citlivý v celé Evropě, stále musíme hledat, jak dál nést kontinuitu našich klášterů. Ohlížet se zpět a vzpomínat, jak to bylo slavné, moc produktivní není. V Rajhradě je nás v komunitě osm, což není moc, ale není to taky málo k tomu, abychom vydávali svědectví o své víře.

Přeji vám všem požehnané prožití postních dní a radostné Velikonoce, ke kterým se blížíme.

P. Augustin Gazda OSB

a spolubratři

znak opatství